Kurzy a školení - nabídka kurzů a školení - detail kurzu

Zákon o některých přestupcích - praktická aplikace

• Od roku 2015 vykonává funkci právníka v Radě pro veřejný dohled nad auditem - zahraničně právní oddělení.
• Působí jako lektor ve Svazu měst a obcí a v Institutu pro veřejnou správu Praha.
• Je zkušebním komisařem MV ČR pro oblast přestupkového práva a veřejné správy.
• V letech 2012 - 2015 vykonával funkci tajemníka kárné komise v Komoře auditorů ČR.

Cílem tohoto vzdělávacího programu je poskytnout cílové skupině úředníků informace o výkladu jednotlivých skutkových podstat přestupků obsažených od 1. 7. 2017 v zákoně o některých přestupcích. S ohledem na skutečnost, že se jedná o velmi často projednávané typy přestupků v přenesené působnosti územní samosprávy, považujeme za účelné zaměřit se podrobněji na jednotlivé skutkové podstaty tak, aby účastníci kurzu získali po jeho absolvování praktický návod pro správní praxi včetně výkladu neurčitých právních pojmů. Tam, kde to je nezbytné (např. přestupky zahajované se souhlasem přímo postižené osoby, evidence přestupků aj.), bude poskytnut výklad v kontextu souvisejících institutů obsažených v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Tím by měla být zajištěna potřebná komplexnost vzdělávacího programu tak, aby jeho účastníci měli potřebné povědomí rovněž o vazbách na související právní úpravu. Proto se navrhuje osmihodinová časová dotace, která poskytne dostatek prostoru pro obsáhnutí výkladu v potřebném rozsahu.

1. Úvod a výklad k bodům ad I.-IV.

Základní osnova vzdělávacího programu vyplývá ze zvoleného tématu a vnitřního uspořádání zákona o některých přestupcích. V průběhu kurzu budou postupně komentovány jednotlivé skutkové podstaty přestupků uvedené v § 2–11 citovaného zákona. Konkrétně se jedná o
• Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy
• Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
• Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě
• Přestupky proti veřejnému pořádku
• Přestupek porušení mlčenlivosti v souvislosti s trestním řízením
• Přestupek křivého vysvětlení
• Přestupky proti občanskému soužití
• Přestupky proti majetku
• Přestupky na úseku podnikání
• Přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě
• Přestupek na úseku zdravotnictví

Nad rámec výkladu k jednotlivým skutkovým podstatám považujeme za nezbytné doplnit výklad rovněž o následující oblasti tak, aby bylo dosaženo potřebného kontextu a vzdělávací program nebyl svým obsahem izolován jen na popis protiprávních jednání obsažených v zákoně o některých přestupcích. Účastníkům proto budou poskytnuty rovněž tyto související informace: (I.) materiálně-formální pojetí přestupku, (II.) rozdíly v odpovědnosti fyzických osob a právnických osob (resp. podnikajících fyzických osob), (III.) pravidla ukládání sankcí s ohledem na zásadu legitimního očekávání a individualizace sankce, resp. recidivu, (IV.) pravidla projednávání přestupků vázaných na souhlas osoby přímo postižené jeho spácháním a (v) evidence přestupků.

Ad (I.): Materiálně-formální pojetí představuje základní východisko při hodnocení protiprávního jednání, kdy odpovědnost za přestupek přichází v úvahu nikoliv při každém naplnění formálních znaků skutkové podstaty popsaných v zákoně, ale pouze tehdy, pokud se zároveň jedná o akt společensky škodlivý. Není-li tento znak naplněn, nelze vůbec hovořit o odpovědnosti za přestupek. Jde proto o pravidlo, které nastavuje základní rámec odpovědnosti a podmiňuje hodnocení protiprávních jednání.

Ad (II.): Vzhledem k tomu, že zákon o některých přestupcích pracuje s odpovědností za přestupek fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob, považujeme za vhodné alespoň rámcově osvětlit rozdíly mezi objektivní a subjektivní odpovědností, zmínit princip tzv. přičítání odpovědnosti a pravidla liberace u právnických osob a podnikajících fyzických osob.

Ad (III.): Pravidla ukládání sankcí představují důležité aplikační kritérium tam, kde je prokázáno protiprávní jednání. Účastníci vzdělávacího programu budou seznámeni (a) se zásadou legitimního očekávání a zásadou individualizace (včetně vzájemných vazeb), (b) pravidlem ukládání těch druhů sankcí, které zná zákon účinný v době rozhodování o přestupku, (c) jednotlivými druhy sankcí, jimiž lze reagovat na prokázaný přestupek (nevyčerpává se jen uložením pokuty), (d) řešením recidivy s ohledem na § 13 zákona o některých přestupcích.

Ad (IV.): Vybrané přestupky proti občanskému soužití a majetku lze projednávat a rozhodovat o nich pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Proto považujeme za účelné seznámit účastníky vzdělávacího programu s podrobnějšími procesními pravidly platnými pro tyto případy (pojem osoby přímo postižené, lhůta k vyslovení souhlasu, zpětvzetí souhlasu, výjimky z povinnosti získat souhlas přímo postižené osoby aj.). Zdůrazněna bude skutečnost, že vlastní řízení je stále zahajováno z moci úřední, nejedná se o kategorii návrhových přestupků, jak ji znal zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Ad (V.): Pravomocná rozhodnutí o přestupku proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití a proti majetku se (s několika výjimkami) zapisují do evidence přestupků. Proto je třeba seznámit účastníky alespoň rámcově s účelem evidence přestupků, jejím vedením, způsobem zápisu, dobou zápisu (uchování informace) i možnostmi obrany dotčených osob proti vadně zapsaným údajům (tzv. námitkové řízení).

Jde-li o vlastní výklad k jednotlivým skutkovým podstatám, považujeme za důležité věnovat pozornost interpretaci neurčitých právních pojmů (tam, kde se objevují) a jednoznačnému popsání objektu, objektivní stránky, subjektu a subjektivní stránky přestupku. V zásadě se tedy jedná o přístup respektující typově obdobnou povahu přestupků v porovnání s trestnými činy. Zároveň lze takto nejsnáze docílit přehledného a strukturovaného výkladu zásadních prvků (typových znaků skutkové podstaty), aniž by předávané informace byly vnímány účastníky jako zmatečné nebo nepřehledné. Výklad bude rovněž doplněn o související judikaturu, což by mělo dále napomoci zacílení vzdělávacího programu zejména na praktické otázky související s praktickou aplikací práva v této oblasti. Důraz bude položen i na vazbu k souvisejícím právním předpisům a jejich institutům zmíněným v jednotlivých skutkových podstatách (např. podání vysvětlení, osoba blízká, omezující opatření, podnikání, obchodní firma, úřední osoba aj.). Největší prostor bude věnován „jádru“ zákona, tj. skutkovým podstatám přestupků proti pořádku ve státní správě, územní samosprávě, veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku. Toto zacílení považujeme za žádoucí i z toho důvodu, že se jedná o přestupky, které mohou být (s výjimkou přestupků proti pořádku ve státní správě) projednávány rovněž na úrovni základních obcí. Pro ty je přitom přestupková agenda mnohdy komplikovaná a její profesionální vyřizování činí zřejmé obtíže.

2. Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy
3. Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
4. Přestupky proti veřejnému pořádku
5. Přestupek porušení mlučenlivosti v souvislosti s trestním řízením
6. Přestupek křivého vysvětlení
7. Přestupky proti občanskému soužití
8. Přestupky proti majetku
9. Přestupky na úseku podnikání
10. Přestupky na úseku porušování práv k obchodní firmě
11. Přestupek na úseku zdravotnictví
12. Evidence přestupků