Kurzy a školení - nabídka kurzů a školení - detail kurzu

Zákon o kontrole (kontrolní řád)

• Od roku 2015 vykonává funkci právníka v Radě pro veřejný dohled nad auditem - zahraničně právní oddělení.
• Působí jako lektor ve Svazu měst a obcí a v Institutu pro veřejnou správu Praha.
• Je zkušebním komisařem MV ČR pro oblast přestupkového práva a veřejné správy.
• V letech 2012 - 2015 vykonával funkci tajemníka kárné komise v Komoře auditorů ČR.

Cílem vzdělávacího programu je umožnit účastníkům získat a prohloubit si aktuální informace k problematice kontroly a prostřednictvím příkladů z praxe a řešení modelových situací podpořit integraci poznatků, a to jak z problematiky kontroly výkonu přenesené, tak i samostatné působnosti územních samosprávných celků (ÚSC).

1. Zákon o kontrole (Kontrolní řád)

• Úvod do problematiky kontrolní činnosti

Posluchačům bude poskytnuta komplexní informace o kontrole ve veřejné správě, teoretickém vymezení kontroly, nejednotném názvosloví v právním řádu (kontrola, inspekce, dohled, dozor…) a vazbě na navazující správní řízení (nápravné nebo sankční). Zdůrazněna bude povinnost dodržování zásady zákonného postupu (čl. 2 odst. 3 Ústavy, § 2 odst. 1 SprŘ) a s tím souvisejí nemožnosti „improvizace“ při kontrole.

• Působnost kontrolního řádu

V návaznosti na předchozí blok bude podán výklad k pozitivní působnosti kontrolního řádu v oblasti tzv. vnitřních a vnějších kontrol. Účastníkům bude na řadě příkladů demonstrováno, s jakými kontrolami se lze ve veřejné správě setkat, a to včetně kontroly samostatné a přenesené působnosti územních samosprávných celků (podrobný výklad). Zmíněny budou také případy, kdy se kontrolní řád nepoužije (kontrola vykonávaná policií, kontrola ve veřejných dopravních prostředcích, činnost kontrolního výboru zastupitelstva aj.)

• Úkony před zahájením kontroly

Budou komentovány procesní možnosti kontrolního orgánu ve stadiu před formálním zahájením kontroly – zajišťování podkladů podle § 3 KŘ, případně podání vysvětlení podle § 138 SprŘ a rozdíly mezi oběma ustanoveními. Důležité je zdůraznit dobrovolnost spolupráce (není možné sankcionovat za nesoučinnost) a použitelnost záznamu o úkonech před zahájením kontroly jako podkladu pro kontrolní zjištění (za předpokladu, že bude kontrola zahájena).

• Zahájení kontroly

Posluchači budou seznámeni se všemi způsoby zahájení kontrol (předem oznámené kontroly, „přepadové“ kontroly zahájené předložením pověření, kontroly „inkognito“ zahájené provedením prvního kontrolního úkonu před předložením pověření ke kontrole). Zmíněny budou rovněž související právní otázky, např. neexistence práva třetí osoby na zahájení kontroly či předkládání pověření ke kontrole v případě kontroly právnických osob (ne vždy má kontrolor možnost komunikovat přímo se statutárním orgánem). Souvisejícím tématem je rovněž problematika tzv. povinných osob, vůči kterým lze subsidiárně zahájit kontrolu v případě, kdy není k dispozici přímo kontrolovaná osoba. Rovněž tak je dána subsidiární povinnost součinnosti v průběhu kontroly a možnost jejího sankcionování v přestupkovém řízení.

• Přizvaná osoba

Přizvaná osoba zajišťuje posouzení vysoce odborných otázek namísto kontrolorů, nestává se však součástí kontrolního týmu. Její závěry jsou komunikovány v protokolu o kontrole. Kontrolní řád se omezuje na regulaci vydání pověření a vymezení práv a povinností mezi přizvanou a kontrolovanou osobou. Další otázky jsou věcí interních ujednání mezi kontrolním orgánem a přizvanou osobou.

• Práva a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných

Posluchači získají úplný přehled o vzájemných právech a povinnostech v průběhu kontroly (výklad jednotlivě ke všem právům a povinnostem), důraz bude položen na zásadu přiměřenosti při výkonu kontrolních oprávnění a zmíněny mantinely zákazu sebeusvědčování při poskytování podkladů kontrolnímu orgánu ze strany kontrolované osoby. Otázka vstupu do obydlí bude pojednána rovněž s ohledem na ústavněprávní předpisy (čl. 12 odst. 3 Listiny).

• Protokol o kontrole

Protokol o kontrole bude posluchačům prezentován jako ústřední dokument, prostřednictvím něhož jsou mj. komunikována jednotlivá kontrolní zjištění, konkretizováno porušení právních předpisů a podklady prokazující (dle mínění kontrolního orgánu) tento závěr. Zmíněna budou pravidla podepisování protokolu (postačí vedoucí kontrolní skupiny), první kontrolní úkon a poslední kontrolní úkon (od něj se počítá lhůta k vyhotovení protokolu). Komentována budou rovněž navazující ustanovení správního řádu (protokolem o kontrole netřeba provádět dokazování - § 51 odst. 4) a přestupkového zákona (skutečnosti zjištěné při kontrole mohou být jediným podkladem pro rozhodnutí o přestupku - § 81).

• Námitky a jejich vyřizování

Posluchačům bude zdůrazněno, že proces vyřizování námitek nemá povahu správního řízení, přičemž argumenty uplatněné jako námitky lze znovu uvést i v navazujícím správním (zpravidla sankčním) řízení. Nutnosti vypořádávat opakovaně tytéž námitky lze čelit jejich předáním do správního řízení, a to za předpokladu jeho zahájení do uplynutí lhůty k vypořádání námitek. Kromě uvedeného bude popsán vlastní proces vyřizování u kontrolního orgánu (úplné vyhovění do 7 dní od podání – vedoucí kontrolní skupiny, jinak předání nadřízené osobě kontrolujícího, celková doba k vyřízení 30 dnů, možno prodloužit u zvlášť složitých případů o dalších 30 dnů za předpokladu informování kontrolované osoby).

• Přestupky podle kontrolního řádu

Účastníci budou seznámeni s jednotlivými přestupky nesoučinnosti při kontrole včetně základních změn nastalých v přestupkové úpravě po 30. 6. 2017. Důraz bude kladen zejména na povinnosti správního orgánu v oblasti dokazování protiprávního jednání (zásada vyhledávací) a odlišná východiska odpovědnosti fyzických a právnických osob za přestupek (objektivní vs. subjektivní odpovědnost).

• Další vybrané instituty

Závěrem přednášky budou zmíněna pravidla související s plánováním kontrol, mlčenlivostí kontrolorů a zejména s předáváním informací mezi orgány veřejné správy (jedná se o konkretizovaný projev zásady spolupráce podle § 8 SprŘ, který má zabránit tomu, aby správní orgány žádaly o informace potřebné pro výkon své působnosti v režimu informačního zákona). Důležitým tématem je rovněž nahlížení do kontrolního spisu (relace § 22 KŘ k § 38 SprŘ) a navazující judikatura (vyloučení jen těch částí podnětu, z nichž lze identifikovat podatele, nikoliv podnětu jako celku).

Dotazy posluchačů

• Posluchačům bude umožněno klást dotazy kdykoliv v průběhu kurzu.